Poslechnout článek
Poslední dny nemohly nechat žádného tuláka hor lhostejným.
Slunce mě zvalo na vrchol Boubína večer co večer, a když jsem sloužil na stanici na Churáňově, zajel jsem si na kole alespoň na Zhůří, abych vychutnal večerní atmosféru a poklonil se naší tajuplné dvojhoře Roklanu.
V pátek 30. 10. jsem pozoroval pěknou gloriolu na vrstvě inverzního stratocumulu. Od 31. 10. se vyjasnilo i v údolích a na rovinách. Zvedl se jižní vítr a zvířil trochu kouřmo, přesto se při západu slunce na pozadí žhavé oblohy vykreslily i velmi vzdálené štíty německých Alp. Včera večer moje zážitky na Boubíně korunovalo pěkné zrcadlení 273 km vzdálené hory Zugspitze.
Roman Szpuk
Další od autora:
2020Vést první linku kresby
2020Zákaz návštěv na sociálních lůžkách
2017Miniatury : Otto Hrdina2017Miniatury : Nešahej na ten sníh
2016Miniatury : Co všechno ten nástroj dovede
2016Vánoce na Churáňově2016Miniatury : Vánoční vzpomínka
2016Miniatury : Hrušky2016Miniatury : Uplakaný čert
2016Ledové květy
2016Den zhasíná, pouze vzdálené blýskavice
2015Boubínské čarování
2015Letěl na jih a musel odpočívat
2015Variace na krůpěje
2015Boubínský západ slunce
2015Pár fotek ze Šumavy
