V dílničce na sociálních lůžcích je živo. Sestra Simonka zpívá lidové písničky. Má nádherný hlas.
„Svátky už se blíží,“ prohodí stařenka, které bude příští rok devadesát.
„Ještě tři týdny,“ přikyvuju.
„Můj muž spadl pod prasata,“ vypravuje stařenka. „Udupala ho. A zrovna o vánocích to bylo.“
„Jak mohl spadnout pod prasata?“ ptám se.
„Byl opilej. To jsem měla ještě málo, tak třicet. Tchán byl stále v lese, chodil s puškou, hostinský viděl chumel, střelil do toho, vytahovali mu broky, ale jeden se dostal k srdci a – konec. A tchýně umřela chvíli po něm. Bylo jí zle, teta zavolala doktora, přijel a pak jsem ho slyšela řvát: Víckrát už mě k té ožralé ženské nevolejte!“
text : Roman Szpuk
MINIATURY Romana Szpuka :
2. Hrušky
Další od autora:
2020Vést první linku kresby
2020Zákaz návštěv na sociálních lůžkách
2017Miniatury : Otto Hrdina
2017Miniatury : Nešahej na ten sníh
2016Miniatury : Co všechno ten nástroj dovede
2016Vánoce na Churáňově
2016Miniatury : Hrušky
2016Miniatury : Uplakaný čert
2016Ledové květy
2016Den zhasíná, pouze vzdálené blýskavice
2015Říjnové toulky Romana Szpuka
2015Boubínské čarování
2015Letěl na jih a musel odpočívat
2015Variace na krůpěje
2015Boubínský západ slunce
2015Pár fotek ze Šumavy



