Nešahej na ten sníh!
Přicházím na autobusovou zastávku pod Smetankou. Po silnici jede sypač s rozevřeným vějířem vyletující soli. Na zástavce stojí obtloustlá žena se čtyřletým chlapečkem.
„Nešahej na ten sníh,“ slyším už z dálky. „Budeš mít mokrý ruce!“
„Stopy,“ ukazuje mi malý do sněhu.
„Napad sníh. Jsou stopy,“ usmívám se na něj. Žena se mračí.
„Mamí, mamí, to klouže,“ volá klučina.
„Stůj na místě,“ přikazuje žena.
Chlapec nenápadně odcupital za skleněnou stěnu zastávky. Jezdí po ní prstem. Juká na mámu.
„Nesahej na to!“ přikazuje žena.
Teď kluk odběhl k poutačům. Má ruce v bok a uklání se před jedním z plakátů.
„Jirko! To nemyslíš vážně!“ volá na něj žena. „Hele, už pojede autobus. Stůj tady.“
Jiřík přibíhá a ukazuje na zasněžený zapalovač na lavičce: „Hele!“
„Já tě tu nechám,“ vyhrožuje žena.„Koukej nelítat! Nehrab se v tom listí! Uklidni se!
Seber se a di domů!“
text : Roman Szpuk
MINIATURY Romana Szpuka :
2. Hrušky
4. Co všechno ten nástroj dovede
Další od autora:
2020Vést první linku kresby
2020Zákaz návštěv na sociálních lůžkách
2017Miniatury : Otto Hrdina
2016Miniatury : Co všechno ten nástroj dovede
2016Vánoce na Churáňově2016Miniatury : Vánoční vzpomínka
2016Miniatury : Hrušky2016Miniatury : Uplakaný čert
2016Ledové květy
2016Den zhasíná, pouze vzdálené blýskavice
2015Říjnové toulky Romana Szpuka
2015Boubínské čarování
2015Letěl na jih a musel odpočívat
2015Variace na krůpěje
2015Boubínský západ slunce
2015Pár fotek ze Šumavy
