Vimperk ztrácí lidi. Radnice ztrácí čas

Vimperk měl zhruba před sto lety kolem 8 400 obyvatel. V roce 1921 zde žilo 8 172 lidí a v roce 1930 už 8 674. Také před třiceti lety se počet obyvatel pohyboval přibližně kolem 8,3 až 8,4 tisíce. Dnes je situace jiná a v roce 2025 měl Vimperk 7 289 obyvatel.

Takže za třicet let jsme přišli o více než tisíc obyvatel.

Je proto legitimní ptát se: Co město dělá pro to, aby byl Vimperk dobrým místem k životu nejen pro současné Vimperáky, ale také pro mladé rodiny a nové obyvatele? A jak aktivní bylo v posledních letech právě v oblasti bydlení?

Město stále vlastní mimořádně rozsáhlý bytový fond – celkem 1 034 bytů.

Samotný počet městských bytů ale nestačí. Důležitá je především jejich kvalita.

Už před šesti lety připravila Městská správa domů koncepci postupné modernizace městských bytů. Počítala s rozdělením bytů podle jejich standardu a výše nájemného a také s dlouhodobým plánem investic do jejich oprav. Radnice však tento systém do praxe neuvedla. Investovalo se především do zateplování domů a výměn výtahů, což je potřebné, ale samotný standard bydlení uvnitř bytů se tím zásadně neposunul.

Více než tisíc městských bytů představuje pro Vimperk obrovskou možnost přímo ovlivňovat kvalitu bydlení a života velké části svých obyvatel.

Druhou možností podpory bydlení je příprava nových stavebních pozemků.

Jak jsem už psal ve svém předchozím článku, právě tady Vimperk v posledních letech zaspal. Zatímco Prachatice investují do nových parcel a nájemního bydlení, u nás jsou konkrétní výsledky téměř nulové – proto jsem toto srovnání označil jednoduše: Prachatice : Vimperk 21:0.

Příležitostí byla lokalita Pod Hrabicemi. V roce 2018 město prodalo 21 pozemků developerovi za nízkou cenu 130 Kč za m² a do dnešního dne se tam nic neděje. Nejde přece jen o to pozemek prodat, ale výsledkem by mělo být nové bydlení. Pokud je po osmi letech výsledkem stav, kdy na místě nové domy nestojí, těžko lze takový postup označit za úspěšnou bytovou politiku.

Tak co je řešením?

Bohužel zatím nevidíme žádné další výrazné aktivity ani intenzivní přípravu dalších městských lokalit pro individuální výstavbu, řadové domy nebo nové nájemní bydlení. Přitom příprava pozemků vyžaduje čas – případnou změnu územního plánu, řešení komunikací a zasíťování. Když začneme nyní, může být reálná výstavba třeba až za pět let. Jenže problém je, že ani tato příprava dnes viditelně neběží. Na co se čeká?

Vimperk je v poslední době premiantem ve zpracování různých strategických dokumentů, studií a koncepcí. Na papíře je často velmi pěkně popsáno, co bychom měli dělat. Někdy jsou to ale spíše nadpisy a cíle, aniž by byla jasně popsána cesta k jejich dosažení. To je však na delší diskusi a jiné téma.

Za posledních zhruba třicet let Vimperk přišel o více než tisíc obyvatel. Město vlastní přes tisíc bytů a stále má i nevyužité městské pozemky. Přesto jsme v přípravě nových lokalit pro bydlení promarnili řadu let.

Takže jestli opravdu chceme vylidňování Vimperka zastavit, nestačí další „papírová“ strategie.

Potřebujeme jasnou cestovní mapu, stanovit priority, dotahovat věci a doručovat konkrétní výsledky.

Vimperk má předpoklady být skvělým místem pro život. Bydlení ale musí být jednou z hlavních priorit města – nejen na papíře v šanonu strategického plánu.

Michal Marek

---

^{(Pozn. : Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím.)}