
Miniatury : Neopětovaný dotek
Neopětovaný dotek Na večerním altokumulu se objevují krepuskulární paprsky zapadajícího slunce, žebra nedostavěné gotické klenby. Pásy tlumeného světla se rozbíhají jak prašné cesty pro hlasatele

Neopětovaný dotek Na večerním altokumulu se objevují krepuskulární paprsky zapadajícího slunce, žebra nedostavěné gotické klenby. Pásy tlumeného světla se rozbíhají jak prašné cesty pro hlasatele

Bílá v bílé U Vltavského potoka poblíž Jelení studánky stojí na stolku šestice stejných hrníčků. Všechny jsou obrácené dnem vzhůru. Možná mi tu padla šestka. Mohu

Srdce a růže Kolegovi Jardovi se podařilo vyfotit vysoko nad stanicí kroužícího orla mořského. Takové štěstí jsem nikdy neměl, potkávám tu pravidelně jen káňata a

Není cesty zpět V metru sedí vážný muž, nehybný jak socha, šedé vlasy sčesané dozadu, a čte si dominikánský časopis Salve. Vedle něj se hádá

První letošní hřmění Po louce od Nuzerovské stráže sestupuje další vlna mlhy. Sedíme s básníkem Robertem a jeho ženou Olinou na lavici pod střechou jejich

Bůh rady nedává Sestupujeme k peřejím pod Novým mostem. Klubíčko jde opatrně, ale já si z mokrého a místy dost zákeřného ledu nic nedělám. Dokud

Třinácté komnaty Vydali jsme se s Pošťákem a Lukášem, který pracuje v domácím hospici, na koncert kapely Květy ve Vodňanech. V pošmourné krajině svítí statek Dvorec. „Jezdím

Únor (pouť na Cazov a Věnec 15. a 16. 2. 2025) Krajina je zapadaná sněhem. Pod novou vrstvou prašanu se ukrývají zamrzlé louže. Kdybychom tudy šli

Pařez Stojíme s Klubíčkem pod Klášterským viaduktem. Přímo nad námi visí z oblouku mostu mohutný rampouch. U břehu je Arnoštský potok zamrzlý. Proud vody zpomaluje, točí

Něžné souboje Ríša spravuje Klubíčku elektrické zásuvky a já venčím Corliss. Docházím v lesíku za paneláky na svoji lavičku. Corliss jsem uvázal na pahýlu stromku jako