
Miniatury: Večer před západem slunce
Večer před západem slunce Přejel jsem sekačkou mraveniště. To jsem neměl. Mravenci zoufale pobíhají, mezi nimi svítí jakési ohromné bílé larvy. Snad ponravy nějakých brouků,

Večer před západem slunce Přejel jsem sekačkou mraveniště. To jsem neměl. Mravenci zoufale pobíhají, mezi nimi svítí jakési ohromné bílé larvy. Snad ponravy nějakých brouků,

Pavouk, meteor a bludiště Supím na kole ze Zlaté Studny na Danielku, louka je plná květů, kterým vládnou zvonečník černý a rdesno hadí kořen, ale

Třasořitky Je sobota večer. Docházím v hustém dešti k pouťovým atrakcím na břehu Volyňky. Schovávám se pod střechu, kolem mě jezdí elektrická autíčka, řídí je skoro samí

Věže, plameny, květy Na stanici se objevili tři mladí chlapi s šesti malými dětmi ve věku od dvou do devíti let. Zrovna když jim ukazuju bolidovou

Poutě Den plynul tiše zaznamenáván jen tlumeným hukotem lesů a přeháňkami. V jednu chvíli se na vršek jalovce posadil pták s černou páskou přes oči, hnědými křídly

V zajetí barev Geniální malíř odešel zpod noční oblohy od rozpracované fresky. Dokončil zatím podmalbu, která dosud nezaschla a přelévá se po nebeské klenbě. Purpurové

Převržené svícny Čemu se podobají sněhové vločky padající ve druhé polovině dubna? Jsou jako družičky, které si nevzaly dostatek oleje do lamp. Přišly pozdě na

Kolikrát jsem spadl Při sjezdu z Kramat mě překvapuje modrý přísvit stinných květin. Je zrovna čas dřípatek, tak zastavuju, kolo pokládám mezi krajnici a příkop a

Hodiny a mraky Obřady Zeleného čtvrtka skončily. Během Gloria zněly zvonky, vtíraly se za slova chvalozpěvu, až z toho bolela mysl: Co poslouchat dřív? Pak vše

Autobus projíždí Solnou Lhotou. Odtud se poprvé dívám na horu Boubín. A ohromuje mě její mohutnost, celý ten protáhlý masív, obří nahrbená bytost, která stačila