
Miniatury: Bouřka když nebouří, umře
Bouřka když nebouří, umře Za deštivé neděle se prodírá lesem za penzionem Babůrek pohřební průvod. Neseme k vodopádu na Lčovickém potoce urnu s ostatky samotářky

Bouřka když nebouří, umře Za deštivé neděle se prodírá lesem za penzionem Babůrek pohřební průvod. Neseme k vodopádu na Lčovickém potoce urnu s ostatky samotářky

Havraní žena Oslovuju pastýřku a ona hned otevírá oči. Zdá se, že leží ve mdlobách, ale i za zavřenýma očima vše vnímá. Ne, tohle přece

Muchničková hora Touláme se s Klubíčkem po pět dní v Novohradských horách. Projíždíme poutním místem Dobrá Voda. Pod chrámem Panny Marie Těšitelky, kde právě probíhá

Trnová hora Slunce žhne, rozpaluje střechy Českých Zlatníků, uvádí čmeláky na levandulích do extáze, bílé růže voní, jako by vydechovaly život z posledních sil, ale

Ranění ptáci Starší žena sedí vedle vychrtlého muže na invalidním vozíku. „Máš to všechno lepší, dýchání…“ kouká do lékařské zprávy. „Nejlepší. Nejdokonalejší,“ žvatlá si do zažloutlých

Bloudění Večer na Bučině (Johann Peter v překladu Jana Mareše) Den dozněl, tiše stojía nepohnutě les;jen kouř se s mlhou pojí,měsíc se nad ně vznes.Mlčením

Rychlý tah mračen uzavírá západ Slunce stoupá. Nad Hájenkou krouží malé hejno ptáčků. Jejich pokřik prozrazuje, že si teď létají jen tak pro radost. Odcházím

Jeřáb popelavý Za zády mi víří bílé kupy, také daleko v Bavorsku se klene obří bouřkový mrak. Neklidný vzduch se občas propadá mezi koruny stromů.

Šumavské dada „Byl jsem v nemocnici,“ vypravuje Ivan z Bíčpitu o konci jednoho manželství. „Mámo, dojdi mi zalít kytky, zavolal jsem. Tady nic není, volala mi

Strašlivý nářek Stojíme s Jirkou na ochozu meteorky. Kolem pozorovatelny krouží rehek, málem nás sejme, jak blízko prolétá. Chce nám demonstrovat, že jde o jeho teritorium?