Bydlení ve Vimperku: promarněné roky a chybějící vize
← Zpět
Zprávy

Bydlení ve Vimperku: promarněné roky a chybějící vize

Poslechnout článek

Vimperk měl zhruba před sto lety kolem 8 400 obyvatel. V roce 1921 zde žilo 8 172 lidí a v roce 1930 už 8 674. Také před třiceti lety se počet obyvatel pohyboval přibližně kolem 8,3 až 8,4 tisíce. Dnes je situace jiná a v roce 2025 měl Vimperk 7 289 obyvatel.

Za přibližně třicet let jsme tak přišli o více než tisíc obyvatel.

Samotný úbytek obyvatel může samozřejmě ovlivňovat vývoj pracovních příležitostí, změny ve velkých firmách v regionu, demografie i celkový trend stěhování lidí za prací a službami. Přesto je dlouhodobý pokles počtu obyvatel signálem, který by město nemělo přehlížet.

Je proto legitimní ptát se: Co město dělá pro to, aby byl Vimperk dobrým místem k životu nejen pro současné Vimperáky, ale také pro mladé rodiny a nové obyvatele? A jak aktivní bylo v posledních letech právě v oblasti bydlení?

Více než tisíc městských bytů. Jaká je ale jejich kvalita?

Vimperk má jednu velkou výhodu. Město stále vlastní mimořádně rozsáhlý bytový fond. Podle bytové koncepce schválené v roce 2023 jde o 54 bytových domů a celkem 1 034 bytů. Pro srovnání: v roce 2008 město vlastnilo 83 domů, z toho 33 panelových, a spravovalo přibližně 1 300 bytových a nebytových prostor. Část majetku tedy v následujících letech prodalo.

Samotný počet městských bytů ale nestačí. Důležitá je především jejich kvalita.

O potřebě systematické modernizace městského bytového fondu se ve Vimperku mluví mnoho let. Smyslem podle mě nemá být pouze zateplování domů, nové fasády nebo výměna výtahů. To jsou samozřejmě potřebné a často už vynucené investice. Ale člověk bydlí především uvnitř bytu.

Pokud město vlastní přes tisíc bytů, má v rukou velmi silný nástroj, jak ovlivňovat kvalitu života značné části obyvatel Vimperka.

Samozřejmě může také nastat otázka, zda je město Vimperk schopno kvalitně spravovat takto velký bytový fond.

Druhým a podle mě ještě větším problémem je příprava nových stavebních pozemků.

Tady je výsledek posledních let velmi slabý.

Příležitostí byla lokalita Pod Hrabicemi. V roce 2018 město rozhodlo o prodeji 21 pozemků společnosti BIDLI reality. Nabídnutá kupní cena činila 130 Kč za m². Od té doby uplynulo osm let. Očekávaná nová obytná čtvrť však zatím nevznikla.

A to je podle mě zásadní problém. Nejde jen o to pozemek prodat. Výsledkem musí být nové bydlení. Pokud město prodá rozsáhlou rozvojovou lokalitu developerovi a po osmi letech na místě nové domy nestojí, těžko lze takový postup označit za úspěšnou bytovou politiku.

Ještě závažnější je, že vedle tohoto projektu není vidět dostatečně intenzivní příprava dalších městských lokalit pro individuální výstavbu, řadové domy nebo nové nájemní bydlení. Pozemky se přitom nepřipraví za rok. Je potřeba je získat nebo určit stávající městské pozemky, změnit územní plán, vyřešit komunikace a zasíťování. Pokud nezačneme dnes, nebudeme mít kde stavět ani za pět let.

Strategické plány obyvatele do Vimperka nepřivedou.

Vimperk má strategie, studie a koncepce. Na papíře dokážeme velmi dobře popsat, jaké město bychom jednou chtěli mít.

Jenže čísla jsou neúprosná.

Za posledních zhruba třicet let Vimperk přišel o více než tisíc obyvatel. Současně vlastníme přes tisíc městských bytů, jejichž modernizace podle mě postupuje pomaleji, než by odpovídalo jejich významu. A v přípravě nových lokalit pro bydlení jsme promarnili řadu let.

Jestli chceme vylidňování Vimperka zastavit, nestačí další strategie. Potřebujeme konkrétní výsledky.

Vimperk má všechny předpoklady být skvělým místem pro život. Ale bydlení musí být jednou z hlavních priorit města – ne pouze jednou z kapitol strategického plánu.

Ing. Martin Paštika


(Pozn.: Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím; za obsah příspěvku odpovídá jeho autor.)