Centrum Vimperka nemusí zhasnout

Centrum Vimperka nemusí zhasnout. Radnice nemusí jen čekat

Centrum města není jen několik ulic, náměstí a domy kolem nich. Centrum je výkladní skříň města. Je to místo, kde se lidé potkávají, kam chodí za službami, na nákup, na kávu, za kulturou, na úřad, do školy nebo jen tak projít městem.

Když centrum žije, žije i město. Když centrum postupně zhasíná, není to jen problém podnikatelů. Je to problém všech obyvatel.

Ve Vimperku to vidíme dlouhodobě. Z centra mizí běžné služby, ubývá drobných provozoven, některé výlohy jsou prázdné, jiné jen přežívají. Přitom právě tyto malé provozovny tvoří běžný život města. Kadeřnictví, opravna obuvi, švadlena, drobné řemeslo, papírnictví, knihkupectví, menší obchod, služby pro seniory, lokální kavárna nebo prodejna regionálních výrobků. To nejsou „malé věci“. To je základní infrastruktura života ve městě.

Radnice nemusí jen čekat, až centrum úplně zhasne.

Město má nástroje, jak může pomoci. Nemusí podnikatele řídit, nemusí jim určovat, co mají dělat. Ale může vytvořit podmínky, aby se jim v centru vůbec vyplatilo podnikat. A hlavně může jasně říci, jaké služby chce ve městě udržet.

Dnes Vimperk dává na přímou podporu sportu přibližně 1,45 mil. Kč ročně a na přímou podporu kultury zhruba 0,8 až 1,2 mil. Kč ročně. Celkové rozpočtové příspěvky na sport a kulturu se tak pohybují přibližně na úrovni 2,2 až 2,6 mil. Kč ročně. Vedle toho město samozřejmě financuje také provoz sportovišť, Městského kulturního střediska, knihovny a dalších městských institucí.

Sport a kultura podporu určitě potřebují. O tom není spor. Otázka ale zní: proč město nemá podobně promyšlený program také pro oživení centra města?

Proč neumíme podpořit drobného podnikatele, který chce otevřít službu v centru? Proč neumíme pomoci provozovně, která potřebuje upravit výlohu, označení, vstup nebo základní vybavení? Proč neumíme zvýhodnit nájem v městských prostorách tam, kde služba přináší jasný přínos pro obyvatele?

Dobrá praxe v ČR existuje

Například Chomutov má program Podpora podnikání v městské památkové zóně 2026, kde mohou malí podnikatelé získat příspěvek například na vybavení provozovny, rozjezd služeb nebo regionální produkty; Slavkov u Brna podporoval drobné podnikatele v památkové zóně příspěvkem na výlohy a Ostrava měla program na obnovu reklamního označení provozoven. V jižních Čechách lze jako bližší příklad uvést Prachatice, které v roce 2025 odpustily podnikatelům poplatky za předzahrádky, výpěstky a reklamní stojany typu „A“ s cílem podpořit místní podnikatele a oživit veřejný prostor. Nejde tedy o žádný nevyzkoušený nápad – města už podobné nástroje používají, jen Vimperk zatím nemá vlastní cílený program pro živé centrum města.

Vimperk by měl mít vlastní program na podporu živého centra.

Ne program pro herny, spekulanty nebo provozy bez skutečného přínosu pro město. Ale jednoduchý, transparentní a cílený program pro ty, kteří chtějí v centru podnikat, poskytovat služby a přispívat k tomu, aby město žilo.

Představme si například městský program s roční alokací 1 až 2 miliony korun. To je částka, která v městském rozpočtu není nereálná. Zároveň může mít viditelný dopad. Několik nových nebo zachráněných provozoven, lepší výlohy, hezčí parter domů, více služeb pro obyvatele a více života v centru.

Město nemá suplovat podnikání. Ale má chránit veřejný zájem. A živé centrum města veřejným zájmem bezpochyby je. Pokud dokážeme dávat miliony do studií, projektových dokumentací a vizí, měli bychom dokázat dát rozumnou částku také do skutečného života města. Do služeb, které Vimperáci používají každý den.

Centrum Vimperka nemusí zhasnout. Jen radnice nesmí stát stranou a tvářit se, že se jí to netýká.

Ing. Martin Paštika

---

^{(Pozn. : Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím.)}