Radnice bez znalosti čísel, investice bez kompasu

Vedení radnice rozhoduje o stovkách milionů, ale bez základních finančních znalostí, jasného plánu financování a posloupnosti realizace dle skutečných potřeb města. Město v posledních čtyřech letech investovalo stovky milionů, ale skutečných rozvojových projektů bylo výrazně méně. Důležité projekty zůstávají stranou, zatímco jiné se tlačí dopředu za každou cenu.

Zdeněk Kuncl ve Vimperských novinách postupně shrnul investice a opravy města v letech 2023 až 2026. Je správné si připomenout, co se podařilo.

Současně je ale nutné položit si mnohem důležitější otázku:

Jak hospodařilo město v posledních letech?

Jaké investice a opravy udělalo a na jaké investice se úplně zapomnělo?

Má radnice plán, jak zajistit financování dalšího rozvoje města?

V posledních čtyřech letech, v období 2023 až 2025, resp. s plánem na rok 2026, město realizovalo investice ve výši 376 mil. Kč. V roce 2023 šlo o 87 mil., v roce 2024 o 132 mil., v roce 2025 o 80 mil. a v roce 2026 se počítá s investicemi ve výši 76 mil. Kč. Do těchto částek však nepatří jen nové rozvojové investice. Významnou část tvořily také rekonstrukce komunikací a chodníků, zateplování panelových domů, opravy střech, oken, škol, školek, sportovišť, vodohospodářských zařízení nebo obnova techniky.

Mezi skutečně rozvojové projekty lze zařadit například revitalizaci Pivovarských teras, pumptrack, Zámeckou stezku, nová dětská hřiště, parkovací plochy nebo nové veřejné osvětlení. Celkové náklady na tyto rozvojové investice byly 55 mil. Kč., kde výdaje na revitalizaci Pivovarských teras cca 28 mil. Kč s dotací 80 %.

Město tedy vydalo více než 320 mil. Kč na obnovu stávajícího majetku a na projekty, které pouze nahrazovaly dosluhující zařízení.

Tímto chci ukázat, že radnice v posledních 4 letech neřešila rozvojové, potřebné projekty, ale hlavně dělala úpravu a údržbu majetku.

To je určitě správné, ale když se podíváme na ambiciózní strategický plán města, tak se tam píše o skutečně rozvojových aktivitách, což nenajdeme v investičních výdajích v posledních 4 letech.

Ještě důležitější je podívat se na celkové hospodaření města, protože toto je v odpovědnosti vedení města, nikoliv úředníků. Příjmy Vimperka v posledních letech výrazně rostly. Celkové příjmy se zvýšily z přibližně 227 mil. v roce 2019 na téměř 345 mil. Kč v roce 2025. Problém tedy nebyl v tom, že by město dostávalo málo peněz.

Problém je v tom, že ještě rychleji rostly běžné provozní výdaje, a proto potom chybějí peníze na investice.

Provozní běžné výdaje se zvýšily ze 152 mil. Kč v roce 2019 na 238 mil. Kč v roce 2025 a rozpočet roku 2026 už počítal s částkou téměř 260 mil. Kč. Zatímco v roce 2019 spotřeboval provoz přibližně 66 % příjmů města, v rozpočtu roku 2026 už to bylo více než 83 % z celkových příjmů.

Výsledkem je, že městu postupně mizí prostor pro vlastní finanční zdroje na investice. Jednoduše veškeré své příjmy utratí za provoz města.

Tento stav ještě před několika lety nebyl, protože např. v roce 2022 nám zůstávala v rozpočtu po odečtení provozních výdajů částka 93 mil. Kč, v roce 2023 nám zbývalo 103 mil. Kč. Toto byly právě finance, které jsme mohli použít na investice. Teď už tento prostor nemáme, protože jednoduše “konzumujeme” veškeré příjmy přes běžné výdaje města.

Nechápu, že tomuto nerozumí zvolení lidé na radnici, kteří už řídí finance města několik volebních období. Stále jen od nich slyším, že “peníze budou, není problém”, ale tato vyjádření jsou bez znalosti faktů.

Tento stav mě dost znepokojuje, protože potom to vypadá, že vlastně se rozhoduje o budoucích investicích bez znalosti rozpočtu města a nikdo vlastně neřeší, jak tyto potřebné finance zajistíme.

A právě zde se dostáváme k zásadnímu problému roku 2027. Po odečtení běžných provozních výdajů od příjmů města zůstává přibližně 26 milionů korun. Z toho je ale nutné každý rok zaplatit zhruba 15 milionů korun na splátkách bankovního úvěru, který bude město splácet až do roku 2032. Na vlastní investice tak zbývá přibližně 11 milionů korun ročně. Takže od roku 2027 máme k dispozici částku, která stěží pokryje běžné opravy, údržbu komunikací, škol, bytových domů a dalšího městského majetku. Na skutečné nové rozvojové projekty už prakticky nezbývá prostor.

Přesto radnice dál tlačí dopředu revitalizaci Steinbrenerových domů (investice přes 200 mil. Kč) a projekt nové
mateřské školy (investice přes 100 mil. Kč). U školky přitom není doloženo, že by současná kapacita vimperských mateřských škol byla pro další roky nedostatečná. U Steinbrenerových domů se hovoří o investici přesahující stovky milionů korun, aniž by bylo jasně řečeno, z čeho se bude hradit výstavba a následný provoz.

Současně se během posledních dvou volebních období prakticky neposunuly projekty, které občané dlouhodobě považují za důležité: kulturní dům, krytý bazén, dům pro seniory, příprava pozemků pro bytovou výstavbu nebo koncepční řešení parkování. U řady z nich není dodnes hotová ani základní studie, nejsou určeny náklady a není připraven způsob financování.

Město tedy utratilo stovky milionů korun, ale nevytvořilo si dostatečný prostor pro projekty, které budou Vimperk potřebovat v dalších obdobích.

Radnice veřejnosti opakuje, že finance nejsou problém. Už ale neříká, kde vezme peníze na další investice. Začíná mi to připomínat hru Monopoly. Toto by možná bylo úsměvné konstatování, pokud bychom nehovořili o financování dalšího rozvoje Vimperka…

Někdy mám pocit, že radnice řídí autobus bez volantu. Nyní mu navíc začíná docházet palivo. Chybí jasná mapa, kam má Vimperk směřovat, v jakém pořadí mají být investice realizovány a kde na ně město získá peníze.

Řešení existuje.

Na radnici ale musí být lidé, kteří rozumějí financím, dokážou stanovit skutečné priority a posoudit nejen potřebnost jednotlivých projektů, ale také jejich cenu, provozní náročnost a dostupné zdroje financování. Vimperk nepotřebuje další seznam přání. Potřebuje realistický investiční plán.

Ing. Martin Paštika

---

^{(Pozn. : Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím.)}