Vimperáci do Prachatic?

Nechci posílat Vimperáky za bazénem do Prachatic. Chci vrátit projekt krytého bazénu do Vimperka.
Jedna věc je jasna: stavajici radnice nikdy nebude stavet kryty bazen

Ve veřejné debatě k tématu krytého bazénu ve Vimperku zaznělo na setkaní dne 14.5.2026 od radního města Tomáše Samka, že Vimperk bazén nepotřebuje, protože jde o drahou investici a drahý provoz. Jako možné řešení uvedl, že pokud budou chtít Vimperáci do bazénu, mohlo by město zajistit zvýhodněné vstupné v Prachaticích. Na oplátku by pak Vimperk mohl nabídnout Prachaticím slevu na bruslení na našem zimním stadionu.

Toto vyjádření podle mého názoru velmi dobře ukazuje přístup současné radnice k rozvoji města. Nehledáme, jak službu pro obyvatele a turisty ve Vimperku vybudovat, ale jak lidi poslat jinam.

Ponechávám stranou, zda Vimperáci skutečně přijmou nabídku jezdit za bazénem do Prachatic. Zda jim to opravdu zvýší kvalitu života ve Vimperku. Zda to bude praktické pro rodiny s dětmi, seniory, školy, sportovní oddíly nebo běžné obyvatele města.

Co ale vím určitě: turisté nebudou vnímat Vimperk jako přirozené turistické centrum v podhůří Šumavy, pokud je radnice při otázce základní volnočasové infrastruktury pošle do Prachatic.

Vimperk má přitom výbornou polohu. Leží na vstupu do Šumavy, v dosahu Zadova, Kvildy, Kubovy Huti a dalších horských středisek. Pokud chceme, aby turisté ve Vimperku zůstávali, utráceli zde peníze a využívali místní služby, musíme jim také něco nabídnout. Krytý bazén není luxus. V podhorském městě je to součást základní infrastruktury, která podporuje cestovní ruch, služby, restaurace, ubytování i celkovou atraktivitu města.

Často se říká, že bazén je drahý provoz. Jenže už v původní studii z roku 2016 byla zpracována finanční analýza provozu. V pesimistickém scénáři počítala se ztrátou přibližně 1,5 milionu korun ročně. I kdyby byla reálná ztráta dnes vyšší, například 2 až 2,5 milionu korun ročně, pořád je nutné se ptát: je to pro město velikosti Vimperk skutečně nepřekonatelný problém?

Město dnes každoročně dotuje provoz jiných zařízení. Městské kulturní středisko přibližně 7,1 milionu korun, sportovní zařízení zhruba 9 milionů korun, městskou knihovnu asi 4,8 milionu korun. Neříkám, že tyto instituce nejsou potřebné. Naopak. Jsou součástí života města. Ale pak je férové říci, že i bazén by byl veřejnou službou. A navíc službou, která by nepomáhala jen obyvatelům, ale také cestovnímu ruchu a místní ekonomice.

Rozdíl je v přístupu. Současná radnice říká: bazén je drahý, jezděte do Prachatic.

Já říkám: Vimperk má na víc. Musíme přestat uvažovat jako město, které se smiřuje s tím, že základní služby budou jinde. Musíme začít budovat město, které má ambici být skutečným centrem života v podhůří Šumavy.

Chci Vimperku pomoci v jeho rozvoji. Chci, aby byl prosperujícím městem, které využívá svoji geografickou polohu, podporuje cestovní ruch a vytváří lepší podmínky pro život místních obyvatel. Jednou z mých priorit je vrátit do debaty výstavbu krytého bazénu ve Vimperku.

Ne jako předvolební slib. Ne jako další studii do šuplíku. Ale jako konkrétní projekt, který má smysl pro Vimperáky, pro děti, školy, seniory, sportovce i turisty.

Můj plán není posílat lidi za službami do Prachatic.
Můj plán je vracet potřebné služby do města, vytvořit kvalitní život ve Vimperku, zatraktivnit turisticky naše město.

Ing. Martin Paštika