Reakce na článek starostky Jarky Martanové „Vimperk hospodaří s tím, co má…“ uveřejněný ve Vimperských novinách 07-08/2026.
Nejde o politický ping-pong. Jde o to, aby veřejnost věděla, zda město skutečně má prostor na další velké projekty, nebo zda už naráží na své finanční limity. Krásné projekty nestačí. Potřebujeme projekty potřebné, připravené a finančně proveditelné.
Rozpočet města není akademická debata. Je to základní informace o tom, co si Vimperk může dovolit, jaké investice má smysl připravovat a z čeho je bude možné zaplatit.
Mám stále silnější pocit, že ze strany lidí na radnici není úplně správné porozumění, možná ani znalost skutečného finančního stavu města.
Proto považuji za nutné reagovat na několik tvrzení z článku paní starostky (vždy jsou uvedena tato tvrzení u jednotlivých níže uvedených bodů). Snad pro každého, kdo to dočte do konce, bude i zajímavé pochopit, jaká je dnešní finanční situace města. Pokud na radnici budou lidé, kteří chápou finance, tak automaticky dojde k pochopení, že peníze jsou limitované a s tím je spojeno i rozhodování o investicích, kdy nemůžeme dělat jen krásné, architektonicky, urbanisticky zajímavé projekty, ale potřebné investice, o kterých hovoříme dlouho, bez výsledku.
1. Rezervy města: nebyl nutný samostatný fond, rozhodující byly peníze na účtech…
Paní starostka uvedla, že město „nemělo nikdy žádné rezervy, žádné odložené peníze“. Pokud tím myslela samostatný rezervní fond, pak ano, ten město mít nemuselo. To ale neznamená, že město nemělo finanční rezervy v praktickém smyslu.
Město mělo v minulých letech volné finanční prostředky na bankovních účtech. Ty mohly pocházet z předchozích přebytků nebo z načerpaného úvěru 150 mil. Kč z roku 2019. Právě tyto zůstatky se v dalších letech zapojovaly do rozpočtu a kryly schodky.
Z čísel vyplývá, že v letech 2020, 2021, 2022, 2024 a 2026 město hospodařilo se schodkovými rozpočty v souhrnné výši přibližně 212 mil. Kč. Tyto schodky byly kryty kombinací úvěru 150 mil. Kč a zapojením zůstatků na účtech přibližně 62 mil. Kč. Proto nelze tvrdit, že město žádné rezervy nemělo. Nemusely být nazvány „rezervním fondem“, ale fakticky šlo o peníze z minulých let, které město postupně použilo.
2. Schodkové rozpočty nebyly jen plán na papíře…
Další problematické tvrzení Jarky Martanové je, že rozpočty jsou sice plánované jako schodkové, ale ve skutečnosti končí přebytkem. Toto podle dostupných čísel neplatí pro poslední roky v předchozích 2 volebních obdobích. Skutečnost hospodaření ukazuje, že roky 2020, 2021, 2022 a 2024 byly schodkové. Rok 2026 je také plánován se schodkem cca 76 mil. Kč.
Kdyby schodky byly pouze účetní plán a realita byla přebytková, město by nemuselo čerpat úvěr a zapojovat zůstatky z minulých let. Skutečnost je jiná: město v posledních letech opakovaně používalo úvěr a dříve vytvořené finanční zůstatky na krytí výdajů.
3. Rok 2027: pokud mají být vyšší investice, musí radnice říct zdroj
Paní starostka také uvádí, že ve výhledu na rok 2027 je uvedena jen symbolická investiční částka 10 mil. Kč, ale že skutečnost může být jiná. To je možné, ale jen za předpokladu, že město jasně řekne, odkud vezme další peníze.
Aktuální rozpočtový výhled ukazuje pro rok 2027 příjmy cca 292 mil. Kč a běžné provozní výdaje cca 266 mil. Kč. Po zaplacení provozu tedy zbývá přibližně 26 mil. Kč. Po splátce úvěru cca 15 mil. Kč zůstává na investice jen kolem 11 mil. Kč.
Pokud vedení města tvrdí, že investice mohou být vyšší, musí současně veřejně předložit konkrétní zdroje: nový úvěr, prodej majetku, dotace, nebo úspory v provozu. Bez toho jde pouze o politické ujištění, nikoli o finanční plán.
4. Provozní výdaje rostou rychleji než příjmy
Růst běžných výdajů nelze vysvětlit jen inflací. V roce 2019 mělo město příjmy přibližně 227,3 mil. Kč, zatímco v upraveném rozpočtu 2026 jsou příjmy cca 319,3 mil. Kč. To je nárůst přibližně o 92 mil. Kč ročně. Mimochodem nárůst příjmů pro město byl způsoben právě inflací, protože většina příjmů je daňových, tj. město jednoduše dostalo více peněz ze státního rozpočtu.
Běžné provozní výdaje ale ve stejném období vzrostly z cca 152,5 mil. Kč na cca 279 mil. Kč, tedy přibližně o 126,5 mil. Kč ročně. Jinými slovy: provoz města rostl rychleji než příjmy. Právě to je hlavní problém, protože se tím zmenšuje prostor na vlastní investice.
Rozdíl mezi příjmy a běžnými výdaji byl v roce 2019 asi 74,8 mil. Kč. V roce 2026 je podle upraveného rozpočtu už jen cca 40,3 mil. Kč a ve výhledu 2027 jen cca 26 mil. Kč, z čehož je ještě nutné splácet úvěr. To je zásadní změna finanční kondice města.
Jednoduše už není velký rozdíl mezi příjmy města a výdaji na běžný provoz, takže nezbývají peníze na investice. V roce 2019 jsme měli tento rozdíl ve výši 75 mil. Kč, a toto jsme mohli použít na investice. Nyní už veškeré příjmy „projídáme“ v provozních výdajích a proto na rok 2027 už zbývá jen 10 mil. Kč na investice, takže město bude muset hledat zdroje mimo rozpočet. Nechápu, že to nevidí lidi na radnici, i když lidi z finančního odboru to určitě vidí, o tom jsem přesvědčen, ale oni nerozhodují o výdajích města…
5. Investice za poslední 2 volební období za 700 mil. Kč je potřeba zasadit do kontextu
Nikdo netvrdí, že všechny investice za poslední dvě volební období byly zaplaceny pouze z úvěru 150 mil. Kč a rezerv 62 mil. Kč. Podstata je jiná. Tyto zdroje kryly schodkové rozpočty v konkrétních letech a umožnily městu udržet vysokou investiční aktivitu.
Město mohlo v minulosti investovat díky kombinaci tří věcí: úvěru, zůstatků z minulých let a tehdy ještě poměrně vysokého rozdílu mezi příjmy a běžnými provozními výdaji. Dnes se však situace mění: rezervy byly z velké části spotřebovány, úvěr je potřeba splácet a běžný provoz ukrajuje stále větší část příjmů.
Takže odpověď pro Jarku Martanovou, jak to bylo možné: v minulosti město mělo finanční rezervy (volné finanční prostředky), protože i po odečtení běžných výdajů zbývalo dost peněz na investice. To dnes už neplatí a důvody jsem napsal v předchozích bodech.
Závěr: skutečná otázka zní, co město zaplatí po roce 2026
Dnes nejde jen o hodnocení minulosti. Hlavní otázka zní, z čeho chce město financovat další velké investice po roce 2026. Pokud má Vimperk řešit bazén, kulturní dům, dům pro seniory, parkování, bytovou výstavbu, školku nebo Steinbrenerovy domy, musí být jasné nejen to, co chceme, ale také z jakých peněz to zaplatíme.
Radnice by měla přestat uklidňovat veřejnost obecnými tvrzeními, že „vše je v pořádku“, a začít předkládat konkrétní čísla a zdroje financování. Znalost základních rozpočtových čísel musí být samozřejmostí. Skutečná diskuse má být o prioritách města a o odpovědném plánu, jak je finančně zvládnout.
Očekával bych tedy nyní od radnice, že přijde s jasným, kvantifikovaným plánem investic na období 2027-2029 a řekne, jak chce tyto investice profinancovat. Bude určitě muset přehodnotit některé megalomanské projekty a na druhou stranu zase zařadit do plánu skutečně potřebné projekty.
Toto je finanční řízení města, které povede k výsledku, jinak „jedeme opravdu bez volantu a teď pomalu už i bez paliva…“
Ing. Martin Paštika
(Pozn. : Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím.)
Další od autora:
Jdu pro výsledekSport je DNA Vimperka
Radnice bez znalosti čísel, investice bez kompasuStejné názory. Nahlas.Vimperk potřebuje schopné vedení, ne nálepkySenioři nepotřebují další slibyRadnice čeká, lidé odcházejíProgram „Živé centrum Vimperka“
Nové finance jen pro priority
Architekti účet nezaplatíNerozumí nebo nechápe radnice
Vimperáci do Prachatic?Centrum Vimperka nemusí zhasnoutBudoucnost nemocniceRadnice prodává senPeníze došly. Radnice mlčí
