Přikládat obklady
Slunce se opírá do vybílené zdi chalupy Najmanky. Leze po ní kozlíček smrkový. Stíny jeho dlouhých tykadel se ostře rýsují na vápnu. Míjím vaničku pod okapem, nějaké neopatrné saranče skočilo dovnitř a teď se tam snaží plavat. Odráží se zadníma nohama ve vodě. Máš štěstí, že jsem tě viděl, říkám si v duchu a chytám je do dlaně.
Uchylujeme se před ostrými paprsky do lesa. Stoupáme k Hrbu. Tady lesáci vytvořili novou paseku a otevírá se pohled k severovýchodu. A zase ty blankytné v oparu se ztrácející vlny šumavského podhůří lákající k dlouhým poutím. Scházíme k prameni Pod Hrbem. Musím se hodně naklonit, abych dosáhl hrníčkem až k zastřešené hladině. Pak sedíme na lavičce, upíjíme chladný nápoj a koukáme se do korun stromů. Zvolna pluje vysoký altokumulus, na jehož okraji se vybarvuje irizace. Pozoruju hru všech možných barev. Na bodláky se ze všech stran slétá hmyz. Za zády nám zurčí proud pramenité vody. Je to tak tichý hlas, že bych ho mohl přeslechnout, kdybych nebyl pozorný. Stejně tiše šumí les. Jak umí přikládat obklady.
***
Černé chmýrko ubíhá po měděné střeše stanice, bílé se shůry k němu blíží, jak dravec se na něj spouští a pohlcuje ho v sobě. Za rohem mizí oranžový ocásek rehka. Na plotě u prázdného krmítka sedí bezradně samečci hýla. Nad žlutou záplavou jestřábníků, pampelišek lékařských a mochen plazivých poletuje bělásek, jen tu a tam spočine na slunečním květu a vytvoří na něm druhý bílý kvítek. Dopisy nepřečtené, origami rozlepené, napadá mě. Rozloží křídla jak nevěstin šat a hned zase vzlétne.
Dva z bělásků bloudí mezi kosodřevinou. Připomínají bludné vírníky hledající mezi hustým jehličím nejdelší možnou cestu. Kam? Kdo ví, možná to nevědí ani oni. Třepetají se v rytmu kontrabasu Stefana Scodanibbia. Poletují nazdařbůh, prožívají přítomný okamžik, a co přinese ten následující? Jaká náhlá setkání? A támhle větev po větvi stoupá korunou smrku další bělásek. Jak živý je jeho let v kontrastu s nehybným horkým vzduchem.
Dole pod pasekou prochází pět turistů, vidím z nich jen ramena a hlavy. Plují jak konvoj plavidel, za hladinou stříbřitě nafialovělých stébel trávy nerozeznávám pohupování jejich chůze. Sluneční pal rozžhavuje periskopy mysli. Slunce klesá, někdo se snaží spustit tomu, kdo dlí v hlubinách, důlní lampu. Plamen vychládá a rudne. A pak se stmívá. Obzor se rozpaluje do oranžova a v kontrastu s ním – ostrý křik krkavce. Jako by jím černými klikyháky propisoval naléhavou zprávu. Kouřím na ochozu, kouř stoupá jak průsvitná túje. Nadnáší první hvězdu. Stelu si pod horkou oblohou. Vychází měsíc, sarančata a kobylky vyhrávají, prostor nade mnou přeletí pět Perseid, pak mi spánek zatlačí víčka. Budím se až za svítání.
Nad východním obzorem svítí v konjunkci Jupiter a Venuše. Dvojitý piercing. Stébla okolo mě vystoupila z noční rosné koupele. Krůpěje na ostří čepelí lákají k otření, ale nikdo se k tomu nemá. Jako bych chvíli před východem slunce / měřil čas kalením mečů, napsal básník Kamil Mařík. Od 6. do 13. 8. po pět nocí na Perle u Kvildy mrzlo, nejvíce ze 7. na 8. 8, kdy tam teplota klesla na -4, 1 °C.
***
Celé dva dny jsem nezahlédl mráček, ani šmouha ciru. Až třetí den se objevují první oblaky. A mezi nimi na NNW roste věž ojedinělého kumulonimbu. Stojí na místě jak vysoký komín, z nějž odplouvá bílá kouřová vlečka kovadliny. Večer se vzepjetí par tiší, oblaky uléhají, stelou si do vrstev roztahujících se stratokumulů.
Text a foto Roman Szpuk
Popisky k fotkám:
1) Kozlíček smrkový
2) Irizace a korona na altokumulus lenticularis undulatus připomínajícím kometu
3) Bělásek řepový nebo zelný na jestřábníku I
4) Bělásek řepový nebo zelný na jestřábníku II
5) Cumulonimbus turritus, capillatus, mammatus
PŘEHLED MINIATUR
Rok 2025
1. Nad lesy plují tři krkavci
2. Zůstat na místě
3. Něžné souboje
4. Pařez
5. Únor
6. Třinácté komnaty
7. Bůh rady nedává
8. První letošní hřmění
9. Není cesty zpět
10. Srdce a růže
11. Bílá v bílé
12. Neopětovaný dotek
13. Nepotřebuju ani borůvku
14. Třepetající palety
15. Hummel na Boubíně
16. Okna a kočky
17. Daleké lesní požáry
18. Bzukot Šáhedů
19. Veliká Zahorivka
20. Charkovské pokání
21. Máme toho času plné talíře
Rok 2024
1. Že to dáš
2. Bezvětří
3. Tento svět
4. Zpomalit?
5. Samota
6. Znovu ponejprv
7. Hodiny a mraky
8. Kolikrát jsem spadl
9. Převržené svícny
10. V zajetí barev
11. Poutě
12. Věže, plameny, květy
13. Třasořitky
14. Pavouk, meteor a bludiště
15. Večer před západem slunce
16. Čapájev
17. Fantazie
18. Liška
19. Žena, motýl a bouřka
20. Milosrdenství
21. Defilé
22. Chtěl jsem něco říci
23. Mentolové meditace
24. Parnasie
25. Moudrost
26. Parýzek
27. Nahoře jahůdka jako hlídačka
28. Temný dům
29. Marnost slov
30. Slastné bloudění
31. Podzimní vitráže
32. Dušičkové inverze
33. Těžké je svítání
34. Zpomalení času
35. Vyhořelý domov
Rok 2023
1. Zimní květy
2. Dva psíci
3. Šepot
4. Vlnky aneb sbohem, Otavo
5. Mrak křídel
6. Caparti
7. Blátivé vrcholy
8. Z opačné strany
9. Krmítko
10. Jarní hopsání
11. Apokalyptická doba
12. Učit se padat
13. Hypnóza
14. Ulity a květy
15. Obzory
16. Bílá a stříbrná
17. Kořist
18. Odchod
19. Konvalinková hora
20. Strašlivý nářek
21. Šumavské dada
22. Jeřáb popelavý
23. Rychlý tah mračen uzavírá západ
24. Bloudění
25. Ranění ptáci
26. Trnová hora
27. Muchničková hora
28. Havraní žena
29. Bouřka když nebouří, umře
30. Cíl
31. Plachost
32. Hlas puštíka
33. Hry
34. Podruhé kvetou brusinky
35. Stín krkavce
36. Nelesní krajina
37. Hora a vítr
38. GBS syndrom
